33
Více Slovenská potravin, zejména čerstvého ovoce, zeleniny, hroznů a vína, slibovali politici občanům, když se v posledních volbách drali k moci.
Jozef Sedlák 21.09.2021 18:21 SR SPPK úroda 2021 TK hrozny sběr vinice Rača BAX Foto: TASR, Jakub Kotian
Na snímku sběr hroznů ve vinicích PD Vinohrady v Rači během tiskové konference na téma: Sklizeň 2021: příležitost na změnu nebo na další dovozy?
Zemědělcům zase navrhovali výše podpory a daňově-odvodové úlevy na oživení soběstačnosti. Uběhly dvě sezóny a hospodářů na půdě se zmocňuje rozčarování. Takový je odkaz, který vládní garnituře poslali z bratislavských Vinohrad ti, co měli být nositeli změny – vinaři, ovocnáři, zelináři, bramborárny.
Slovenský politici – jedno jestli ze současné koalice, nebo ti, co vládli předtím – se dozvěděli, že jsou pouze mistry řečí. „Ať politici přijdou mezi zemědělce a ukáží jim, jak umí na Slovensku hospodařit se ziskem na pěti hektarech, když budou pěstovat cuketu, petržel, melouny, jablka,“ vyzval politických lídrů předseda největší samosprávné organizace zemědělců a potravinářů Emil Macho.
100 let s vámi, Jozef Sedlák
ČTĚTE VÍCE
Redaktor Pravdy Jozef Sedlák dostal významné ocenění
„Když to dokážou, jsou perfektní. No nedokáží to udělat, protože Slovensko je součástí společného evropského trhu a nečelí dováženým produktům adekvátními prostředky, jakými disponuje konkurence, „vzkázal politikům Macho.
Spolu s představiteli ovocnářských, zelinářských, bramborářské a vinařských svazů si předseda SPPK vzal na mušku jeden z nejpalčivějších problémů zemědělství, a to zaměstnávání lidí během špičkových sezónních prací. Tento problém, který se pokoušela řešit ještě předchozí Pellegriniho vláda, vzplál s novou intenzitou během aktuální oberačkovej sezóny.
Jabloně zarodily. Kdo je obere?
Už nejméně dva týdny lidé poslouchají zprávy o tom, že Slovensko vezme druhou nejvyšší úrodu jablek za posledních 20 let, ale je tu háček, kdo ji obere. Onen rekord má hodnotu 35 tisíc tun, což je pro zajímavost pouze jedna třetina z celoslovenské spotřeby (120 tisíc tun) nejžádanějšího druhu ovoce.
Ale ani s tímto množstvím si producenti ovoce nevědí poradit. Chybí totiž Česač. Slováci raději odejdou obírat jablka do Rakouska, severní Itálie či Německa, protože, jak vysvětlil předseda Unie ovocnářů Marián Varga, víc si tam vydělají. Zatímco v zahraničí našinec dostane za vinobraní jablek na hodinu průměrně kolem osm eur, doma pouze 4,50 eura.
Pointa lepších výdělků se ukrývá v tzv. institutu sezónní práce. Systémem daňově-odvodových úlev dokáží v některých zemích ovocnářům razantně snížit mzdové náklady. Poláci, kteří v posledních letech získaly přívlastek východoevropský zemědělský tygr, mají podle Vargy nulové daňově-odovodové zatížení. Proto polské jablka, ačkoli často nedosahují kvalitu slovenský, se prodávají levněji.
To na jedné straně vyvolává přebíhání Slovenská spotřebitelů od dražší domácí, ačkoli chutnější, produkce k dovážené. Ta navíc zatěžuje v délce stovek kilometrů životní prostředí uhlíkovou stopou, ale lidé kupují zejména to, co jejich vyjde levněji. Vždyť potravinám konkuruje řada jiných výdajů – bydlení, doprava, splátky úvěrů, leasingů.
Co chtějí Slovenské producenti a nejen ovoce, ale také zeleniny či hroznů? Varga za všech řekl, že požadují výrazné snížení odvodového zatížení. To představuje nyní 35,2 procenta pro zaměstnavatele ovocnáře a 13 procent pro zaměstnance. „Byli bychom rádi, kdyby zatížení mělo hodnotu jednomístného čísla,“ řekl Varga a konkretizoval ho devíti procenty.
Když před dvěma lety zavedli institut sezónní práce, nalili jeho tvůrci do systému 12 milionů eur a očekávali, že přes tuto částku stáhnou z úřadů práce pět tisíc lidí. Výsledek byl podle Vargy žalostný, ovocnáři zaměstnali prý jen pár desítek lidí a prakticky celá mobilizační částka se vrátila jako nevyužitá do státního rozpočtu. Nyní tedy jde o to, aby se ministerstvo práce a sociálních věcí konečně rozhýbalo. (Jeho stanovisko jsme do uzávěrky článku nedostali.)
Rozhýbme sebe i děti
Varga se obává, že přes institut sezónní práce zde bude snaha opět dodat do sadů jen lidi z úřadů práce. Tím se však zjevně nechce živit prací v sadech. A tak ovocnáři najímají na práci do sadů cizinců. Jejich podíl na pracovní síle dosahuje kolem 30 procent. To je však málo. Proto část ovoce shnije. V létě pohnilo 30 procent jahod, potom zahnívaly meruňky nyní vyjde podle všeho vniveč část úrody jablek, hrušek.
Farmáři žádají, aby se cizinci mohli zaměstnávat jednodušší, když už Slovákům nevoní fyzická práce pod širým nebem. Aby se rozhýbali práce na ovocnářských a zelinářských plantážích, podnikání bylo pružnějším výnosnější a konkurenceschopným, měl by podíl cizinců v pracovních týmech dosáhnout kolem 70 procent.
